Sedmý ročník je za námi!
Musela jsem to trochu strávit - vždycky se mi ten adrenalin vyplavuje několik dnů :-).
Letos budu veřejně bilancovat, protože díky těm několika rokům, které se mi daří na jedno místo sezvat tolik ženských jsme zjistila, že je potřeba říct nahlas všechny pochvaly i připomínky najednou a akci zhodnotit. Pro ty, kteří budou chtít přijet příště, zhodnotit ale i pro ty, kteří se jí účastnili. Ať už jako organizační tým, nebo jako hosté.
Proč Prostějov dokáže fungovat už 7 let? Protože na to nejsem sama!!!
Všem, kteří jsou kolem mě - a že je to už úzký a stabilní tým včele s Lenkou - mojí jedinou a nevyměnitelnou sestrou, která mi strašně radí a pomáhá (letos jsem jí dala titul "osobní asistentka"), maminkou, která myslí na takové ty praktické věci jako jsou třeba ubrusy, taťkou, který je hlavní závozník a záchrana, když něco zapomeneme, Mončou - neteří, veřejně a nahlas před Vámi všemi jim děkuji! Je to trochu dětinské, ale bez nich by se žádný ročník neuskutečnil! Neuskutečnil by se ani bez lidí, kteří mě mají asi rádi, protože celý den ukazují svoje umění bez nároku na honorář: Jitka, Zdena, Katka, paní Sedláčková už po několikáté, i jim patří obrovský dík! Akce by se nedala uskutečnit ani bez návštěvníků, a že ti skalní tady byly opravdu po 7!!! Holky Jihočešky, holky od Hradce (i když jedna jezdí od Prahy :-)), Plzeňačky, inventář, který tentokrát v sále strávil minimum času, všechno znají, takže jim ke štěstí stačí stolek, křesílka, kávička...I Vám všem patří velký dík. Kamarádkám - modelkám, které jen tak pro legraci půjčí sebe nebo děti (mnohé z vás můžou vidět, jak děti rostou, za 7.let je už třeba mé Janičce 12 !!!) musím také složit díky! Holky jsem ráda, že se přátelíme tak dlouho a pořád!
A poděkovat musím i internetu - technologii, která za jednoroční srazy může. Bez něho by se Prostějov také nekonal.
To bylo poděkování. Pokud jsem na někoho zapomněla, věřte, že vás všechny vnímám jako součást velkého celku!
A teď něco z mých postřehů, něco ze zákulisí:
Akce začíná v pátek dopoledne, kdy je potřeba nakoupit suroviny na drobné občerstvení v obchodě, od pěti hodin jsou zvaní všichni, kteří dorazí už v pátek odpoledne na tzv. before party. Takže nasmažit řízečky, upéct chleba, buchtu, posbírat skleničky a jede se na obchod. V 5 hodin doráží první skupina z velké dálky :-). Na obchodě začíná být živo.. Následuje pár "místních" a druhá skupina od Hradce. Máme málo židlí ale chleba je vynikající! V sedum to balíme a přesouváme se do penzionu U jelínka, kde budou dámy z dálky bydlet. Večeře je zajištěná. Nemůžeme dlouho ponocovat, čeká nás náročná sobota - kolem 23 hodiny balíme. Budík nastavuju na 6. Hlavně nic nezapomenout, překontrolovat modely na přehlídku a v 8 na místě. Dojíždím na místo a už z dálky vidím první účastnici - Věrku. Háčkovaná sukně, to musí být k nám. Paní majitelka má bohužel zpoždění, takže se pomalu začínáme scházet v kavárně. Hurá, můžou nás pustit nahoru do sálu. Zdá se mi to ale nějak malé - doufám, že se tam všichni vejdeme. Židlí je opravdu 66 jak jsem chtěla, ale obavy ze stísněného prostoru setrvávají. Blíží se 9 hodin a sál se fakt plní - dámy už do sebe začínají vrážet, což má paradoxně výhodu, protože se prostě musí spolu dát do řeči... a tak aniž bych to původně zamýšlela, dochází k seznámení, vytváření hloučků a horlivě se diskutuje. 9.20 a musíme oficiálně zahájit 7. ročník. Větráme, větráme, větráme ale i tak je nám horko... hlouček "inventáře" se přemisťuje dolů do kavárny a zabírá nejlepší místa. V podstatě jsme je nahoře neviděly :-)))). Zakotvily s jehlicemi dole a asi jim to vůbec nevadilo, že se nahoře ostatní učí co neumí a ukazují co umí. K desáté hodině přijíždí Alexandra Lysenko - naprostá špička ve svém oboru a pro 10 vyvolených zahajuje kurz korálkových háčkovaných dutinek. Bude to náročné, ale všechny umí háčkovat, rozhodně si kus šperku odnesou domů. Po desáté hodině přijíždí velmi zajímavý host. Zástupci firmy Vlnika s prezentací. Mnohokrát děkujeme za dárky, které účastnicím akce věnovali. Blíží se poledne, některé dámy vyrazily do obchodu, jiné na procházku do města - počasí přeje, takže se dá i kouřit na pavlači :-). Oběd, dole v kavárně je potřeba najednou roznosit 20 obědů. První várka trochu vázne, ale čekání je vykompezováno dokonalou porcí kachny! Botaniko se opravdu vyšvihlo a oběd byl skvělý. Odpoledne už je velmi krátké... skupinky se ale stále tvoří, debaty nemají konce. Půl čtvrté, přichází manekýnky - děvčata ode mě z kroužku - ode dveří se ozývá paní Kotrysová, paní Kotrysová :-))). Miminka už jsou taky tady, takže nezbývá než dámy z kavárny donutit vystoupat po schodech do sálu a připravit se na vyhlášení tzv. soutěže ve špercích. Sasa, Jitka a já vybíráme každá svoji favoritku. Bohužel moje favoritka už musela jet, musím tedy rychle vybrat náhradnici. Výhodu měly ty, které si šperk nechaly na krku - některé to orpavdu pojaly jako šperk a tak se kompletně vystajlovaly. Musím ale věnovat i speciální cenu: slečna Věrka, která v Prostějově nocovala, přijela poprvé. Díky své nebojácnosti a bezprostřednosti dokonale zapadla už v pátek večer. Její příběh mě ale naprosto odrovnal: Holky já jsem vypadla z autobusu a tak mě bolí ruka a moc nemůžu háčkovat. Ještě, že jsem vypadla na ruce a ne na držku :-)))))))))))))))). Takže pro Věrku byla speciální cena jednak za odvahu ale také jako bolestné :-). No a jsou 4. Přehlídka byla letos pojata velmi komorně a to záměrně. Chtěla jsem udělat hezké odpoledne holčičkám z kroužku (3. třída) - zahrály si na modelky, namalovaly jsme je, vyzkoušely si jaké to je předvádět. A miminka? Prostě je to 7 roků... za tu dobu mnohé děti vyrostli a mým modelkám z prvních ročníků se narodili další děti... miminka jsou roztomilá, bezprostřední, neporučíte jim. Proto byla přehlídka jedinečná, neopakovatelná, nenacvičitelná, bezprostřední. S úsměvem i s pláčem, přesně tak, jak je to v životě.
Rozloučení, malé dárky, poděkování a závěrečná party v penzionu. Jehlice a háčky k posezení patří neodmyslitelně, od letošního ročníku k party patří i tanečky! DJ hrála jen pro nás, parket byl jen náš, kdy se nám to zase poštěstí? Za rok????
Takže zase za rok v Prostějově?
Budu se těšit!!!
PETRA
Fotky, které pořídily účastnice budu postupně přidávat a zveřejňovat :-). Třeba se poznáte!
první vlaštovky ZDE
Všichni, kteří máte rádi ruční práce jste i letos zváni do Prostějova.